Kategorie
Novinka

Hadonoš - oba díly SLEVA

Naše cena: 495.00 Kč

Odkazy

    

Dobré skutky o Vánocích aneb již neutajený zabiják palmový olej

Výzdoba obchodních domů nás nenechává na pochybách, že za sebou máme další rok a opět se můžeme chystat na Vánoce. A jelikož už se nedá tak úplně říci, že Vánoce jsou svátky klidu a míru, ale spíše nákupů, jídla a samozřejmě dárků, je asi ideální doba na to si promluvit. A to o palmovém oleji. Informace o tomto tuku jsou o to aktuálnější, že od 13. prosince tohoto roku vejde v účinnost nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Jedním z dopadů tohoto nařízení je, že výrobci budou muset začít na obalech potravin uvádět jednotlivé obsažené tuky. Nebude tedy nadále možné se schovávat za obecné vyjádření „rostlinné tuky“. A proč nás má tato novinka vůbec zajímat? Zasvěcení prominou, že píši o něčem, co už bylo mnohokrát řečeno, a přejdou na konec článku. Ti, kteří však slyší o palmovém oleji poprvé, možná následující shrnutí informací ocení a přehodnotí své plány pro každoroční Vánoční nákupy.

Palmový olej je získáván z plodů stromu palmy olejné. Jako dalším palmám se této rostlině daří v oblastech s tropickým klimatem. Plantáže olejné palmy tak nalezneme především v Malajsii a Indonésii, ale už také v Africe či Jižní Americe. Jedním z největších problémů této plodiny je fakt, že její plantáže vznikají až na výjimky na plochách získaných odlesněním původních deštných lesů. Už samotný proces deforestace (odlesňování) má negativní dopady, jako je ztráta druhové rozmanitosti, která je v deštných lesích vůbec největší, a likvidace domova mnoha ohrožených druhů živočichů. Symbolem boje proti palmovým plantážím se stali orangutani, kteří jsou kvůli ztrátě svého přirozeného ekosystému nuceni hledat potravu právě na vznikajících plantážích, kde pojídají mladé výhonky palem, čímž je nenávratně poškozují. Z tohoto důvodu jsou často lidmi pracujícími na plantážích cíleně zabíjeni a mrzačeni. Dalšími živočichy ohroženými úbytkem deštných lesů v jihovýchodní Asii jsou například tygr sumaterský nebo gibon bělolící.

I následná výsadba jednoho druhu plodiny s sebou vždy přináší komplikace. Monokulturní porost je náchylnější k napadení škůdci, rychle odčerpá z půdy dostupné živiny, podporuje erozi půdy. Tyto deficity jsou vyrovnávány používáním pesticidů a hnojiv, kterými se v JV Asii zrovna nešetří. Přesto se životnost takovéto plantáže pohybuje kolem třiceti let. Poté už na mrtvé půdě nic neroste. Nadužíváním chemikálií dochází ke kontaminaci půdy i zdrojů vody. Ta je často jedinou vodou dostupnou pro místní obyvatele, kteří po její konzumaci trpí zdravotními problémy. Palmařské společnosti se nezastaví ani, když jejich plantáže narazí na pole místních lidí. Ti se těžko dovolávají spravedlnosti, neboť korupce je na zdejších úřadech ještě více zakořeněna, než je tomu u nás.

Jde jen o některé z dopadů pěstování a výroby palmového oleje, ale už po jejich přečtení si většina Evropanů asi bude ťukat na čelo, proč by měli tenhle produkt kupovat. A mnoho z nás by jej skutečně nekupovalo. Pro někoho tak bude možná překvapením, když se dozví, že palmový olej konzumuje vlastně dnes a denně. Je totiž součástí margarínů a tuků na pečení, náplní do různých sušenek, čokolád, nuget, chipsů, hranolek a dalších smažených pokrmů, ale i kosmetiky.

Proč výrobci dávají přednost přes půl světa dovezenému palmovému tuku s takto špatnou pověstí, když i u nás pěstujeme plodiny, ze kterých se získávají rostlinné oleje? Častým argumentem pro použití palmového oleje je jeho termostabilita. Vydrží i vysoké teploty, což je oceňováno především při smažení. V porovnání s jinými oleji také méně podléhá oxidaci, má tedy delší trvanlivost. Výrobci cukrovinek nebo margarínů zase zdůrazňují jeho schopnost dodat potravině žádoucí konzistenci. Margarín se snadno roztírá, čokoláda se správně rozpouští na jazyku... Uvádí se také nižší obsah transmastných kyselin, o kterých je známo, že jejich konzumace zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Jak to s nimi vlastně je, si povíme za chvíli… Důvod číslo jedna, který ale výrobci, kdo ví proč, nějak opomíjejí, je jeho nízká cena. Ta je ale vykoupena najímáním levné pracovní síly a dalšími výše popsanými praktikami palmařských společností.

A teď k těm kyselinám. Rostlinné oleje jsou cenným zdrojem tzv. nenasycených kyselin (v uhlíkatém řetězci mají jednu či více dvojných vazeb). Mezi ně patří například známé mastné kyseliny Omega 3 a 6. Ty najdeme třeba ale i v živočišném rybím tuku, přestože živočišné tuky jsou obecně považovány za zdroj kyselin nasycených, které mají uhlíkatý řetězec pospojován jen jednoduchými vazbami. A palmový olej je další taková výjimka narušující pravidlo. Ač se jedná o tuk rostlinného původu, najdeme v něm především kyseliny nasycené. Jejich konzumací si podporujeme v těle tvorbu „špatného“ LDL cholesterolu, a tím i zvyšujeme riziko kardiovaskulárních onemocnění podobně jako při konzumaci transmastných kyselin. A jak do toho zapadají ony zmíněné transmastné kyseliny a proč jich palmový olej obsahuje tak málo nebo žádné? Transmastné kyseliny vznikají při ztužování tuků metodou hydrogenace. Tekutý rostlinný olej je při ní navázáním vodíku na dvojné vazby nenasycených kyselin převeden do tuhé formy. Vedlejším a nežádoucím produktem jsou ale právě transmastné kyseliny. Existuje však i metoda ztužování, tzv. interesterifikace, při které transmastné kyseliny nevznikají. Některé výroby se však stále drží staršího postupu hydrogenace. A řešení? Nekupujte ztužené tuky nebo si hlídejte obsah transmastných kyselin a vybírejte ty tuky, které jich obsahují co nejmenší množství.* Kdo si dal dvě a dvě dohromady, pochopil už, že v palmovém tuku transmastné kyseliny nejsou prostě proto, že v něm primárně nebyly žádné nenasycené kyseliny, ze kterých by vznikly.

A jak jsme se na úplném začátku dostali od Vánoc přes palmový olej až k (ne)nasyceným kyselinám? Když se řekne Vánoce, vybaví se spoustě hospodyněk pečení cukroví, spoustě pánů výběr dárku pro svou drahou polovičku… A právě při těchto činnostech můžeme učinit rozhodnutí, jestli budeme vědomě podporovat business společností nezodpovědně ničících přírodu na druhém konci planety. Sáhněme při smažení kapra po českém oleji, vyměňme tuk na pečení za máslo, darujme dětem k Mikuláši ovoce a čokoládu bez obsahu palmového tuku a obdarujme ženu přírodní kosmetikou z nepalmových rostlinných olejů. Evropská unie nám vložila do rukou prostředek, na jehož základě můžeme učinit volbu. Jak se rozhodneme, je ale jenom na nás…

A jelikož už jsem se vypovídala dost a jeden pohled řekne více než tisíc slov, přikládám odkaz na dokument Michala Gálika Zelená poušť, na jehož tvorbě se podílel i výzkumný pracovník ústecké ZOO a jednatel koalice Stop palmovému oleji Mgr. Stanislav Lhota, PhD., který pravidelně pobývá na Borneu a zabývá se zde mimo jiné i problematikou pěstování olejné palmy.

Obsahem palmového oleje v potravinách se v roce 2012 zabýval i časopis dTest a pořad A DOST!. Naštěstí už nadále nebude platit, že je palmový olej utajeným zabijákem.

* Kvůli známému škodlivému vlivu transmastných kyselin na kardiovaskulární systém člověka, se podivuji nad značně nešťastnou podobou Nařízení EU, ze kterého vyplývá, že by obsah těchto kyselin nesměl být nadále na obale uváděn. Více info ZDE

A pro odlehčení na závěr tip na knihu plnou zajímavých receptů nejen na dezerty, kterými můžete nahradit například některé tradiční cukroví. Dali byste si třeba ovesné sušenky s datlemi nebo Vánoční štolu?

Autor: Diana

12.11.2014