Kategorie
Novinka
Odkazy

    

Jak vyrobit adventní věnec aneb kreativitě se meze nekladou

Ačkoliv nepatřím mezi nejpraktičtější a nejšikovnější jedince, po pár dobře míněných radách od trpělivých žen ze zahradnictví jsem byla schopna ušmodrchat docela schopné adventní věnce. Už to je samo o sobě důkazem, že to musí s trochou trpělivosti zvládnout každý. A tak, ačkoliv sama zatím zdaleka nemotám první ligu, si troufnu sdílet pár postřehů z několika uplynulých dní…

  1. Zkuste si na výrobu adventních věnců vzpomenout dříve než den před první adventní nedělí, ušetříte si tak rozhodně komplikace se sháněním materiálu.
  2. Bydlíte-li v Ústí nad Labem, nedoufejte, že narazíte v okolních lesích na něco jiného než listnáče nebo borovici…
  3. Nechcete-li mít ruce jako jehelníček, vyhněte se smrku nebo si pořiďte pořádné rukavice.

A teď zase chvíli vážně. Co budeme potřebovat pro výrobu klasického zeleného věnce, je asi vcelku jasné, ale pro úplnost uvádím:

  • korpus na věnec (Prodávají se korpusy polystyrenové nebo slámové. Já dávám přednost přírodním korpusům ze slámy, které bývají tenčí, ale funkce je samozřejmě stejná.)

  • větvičky (Z vlastní nevelké zkušenosti mohu doporučit jedli, která má jehličí doslova k pomazlení a mladé koncové větvičky má příjemně měkké. Ze smrku bude věnec zase rychleji přibývat, ale v teplé místnosti dlouho nevydrží. Možné je ale použít kdeco. Věnce se dělají z túje, jalovce, borovice, ale i ze stálezelených listnatých keřů, jako je buxus nebo cesmína. Rozhodující bude nakonec asi stejně to, co najdeme na zahradě nebo seženeme nejsnáze. Pozor si dejte u tisu. Věnce se z něj motají pohodlně, ale musíte počítat s tím, že celý keř kromě červených plodů je jedovatý!)

  • vázací drát (Lépe se mezi chvojím schová floristický zelený drát, který se prodává přímo namotaný na dřívku.)

  • zelený krepák na omotání korpusu (Omotávat korpus není nutné, ale vyhneme se tím prosvítání světlé slámy nebo polystyrenu mezi větvičkami, které nejsou namotané dostatečně hustě. Pokud používáte korpus ze slámy, stáhnete si navíc krepákem odstávající stébla.)

  • nůžky na papír a na keře

  • 4 svíčky

  • 4 stojánky na svíčky (pro zapíchnutí svíček do věnce)

  • přízdoba

  • průhledné lepidlo pro přilepení ozdob, které by jinak nedržely

Ani postup nebude překvapivý. Motání věnců není žádná věda, je to skutečně spíš o trpělivosti a šikovnosti.

  1. Je třeba si nastříhat větvičky na vhodnou délku. Univerzální rada tady asi neplatí, musíme vždy vycházet z toho, jaká větev se nám zrovna dostane do ruky. Delší větvičky lze rozdělit a kousky bez špičky použít na spodní straně věnce, kde nebudou vidět. Je ale třeba střihnout našikmo, aby byl konec dřeva překryt jehlicemi. Nejlépe se bude pracovat s mladými konci, ale zpracovat se dají i další části, pokud není průměr dřeva příliš velký.
  2. Omotáme korpus pruhem krepáku a na konci zajistíme drátkem, kterým budeme pak přichytávat jednotlivé větvičky.
  3. A teď už přikládáme postupně chvojí a obtáčíme drát. Já jsem si jako pravák zvykla držet drát v pravé ruce a větvičky přidávat levou. Ideální poloha pro motání je pro mě vsedě na zemi, kde si můžu věnec opírat o nohu… Přijít si na to správné pohodlí musí ale každý sám. Pravidlo v této fázi zní pořádně utahovat a klást větvičky nahusto. Na vnější a horní stranu věnce použijeme větvičky delší, směrem k vnitřku budou stačit kratší. Nahoru si budeme šetřit ty nejkrásnější kousky, na spodní stranu naopak můžeme využít i zbytky bez špičky nebo jinak poškozené a nehezké. A motáme, a motáme… a utahujeme.
  4. Problémy se mohou dostavit, když už se blížíme ke konci. Zde je třeba nadzdvihnout první řadu chvojí a větvičky pod ní prostě v pár řadách nacpat a stáhnout drátem stejně jako na zbytku věnce. Lépe se bude operovat s menšími kousky. Když domotáme do konce, drát na spodní straně protáhneme pod jedním z ok, stáhneme a konec zabodneme do věnce.
  5. A hlavně… pokud není výsledek naší práce úplně dokonalý, nenechme si tím zkazit radost. Plno chyb se dá schovat pod přízdobu, odstáté větvičky lze stáhnout ozdobným drátkem, nití nebo mašlí. Ve výsledku to bude vypadat parádně.

Ohledně zdobení si netroufám dávat rady. Nejsem zrovna kreativní, volím proto vždy co nejjednodušší řešení a snažím se věnce nepřezdobit. Ti šikovnější ale mohou stvořit hotová umělecká díla. V této fázi se prostě už kreativitě meze nekladou. Základem budou vždy svíčky, které můžeme umístit tradičně do rohů pomyslného čtverce nebo je vyskládat vedle sebe. Doplnit je můžeme přírodním materiálem i množstvím umělých dekorací, kterých jsou v tomto období plné obchody.

A já tímto děkuji ženám z místního zahradnictví, že mi umožnily udělat si před Vánoci radost, a doufám, že mé amatérské postřehy pomohou potěšit zase někoho dalšího. Pokud také toužíte po radě profesionála nebo vás práce s rostlinným materiálem začne bavit a budete mít chuť vyzkoušet si něco dalšího, určitě nahlédněte do knihy Aranžování a vazba květin, která vás provede floristickým uměním od úplných základů. A ani postup na výrobu vánočních dekorací v ní nechybí.

Přeji krásnou první adventní neděli.

Autor: Diana

30.11.2014