Kategorie
Novinka
Odkazy

    

S kočkou v bytě aneb bydlím u své kočky

Další Vánoce jsou za námi a v některých rodinách se mezi dárky možná objevil i nějaký ten živý – zvířecí. Zejména malé děti často touží pod stromečkem objevit králíčka, křečka nebo dokonce štěňátko a naléhají na rodiče tak dlouho, až někteří z nich svolí. Každému je jasné, že to nebudou děti, které se budou o zvíře starat, a pravidelné venčení a krmení zůstane nakonec na dospělých. Je proto tedy třeba pečlivě zvážit všechna pro a proti, než se zvíře doma ocitne. U křečků, andulek nebo rybiček, kterým většinou stačí jen přisypat něco k snědku a jednou za několik dní vyčistit příbytek, o životní rozhodnutí asi zrovna nepůjde. Ovšem pokud uvažujeme o psovi nebo kočce, chystáme se překlopit svůj život tak trochu vzhůru nohama. A to říkám jako člověk, kterého se právě snaží od počítače odlákat kočka, která má akutní potřebu aportovat umělou myš. Znělo to jako bych se vás snažila odradit? Ale vůbec… Já si už život bez zvířat neumím vůbec představit.

Mým pokojem už prošlo množství křečků, myší, potkanů, andulek, dokonce jsem měla jednou i rybičku. Nakonec mě ale získaly kočky. Nemám sice vůbec nic proti psům a nad štěňátky se rozplývám jako každý člověk s kouskem citu v těle, ale mícám jsem propadla až fanaticky. Jejich povahové rysy, kvůli kterým je někteří lidé nemají dvakrát v lásce, mě přesvědčily o tom, že kočka je to zvíře pro mě. Kočky jsou bezesporu arogantní, samostatné a vůbec se tváří jako páni světa. O to víc vás ale dostane, když samy od sebe přijdou, zalehnou vám ruku, spustí ten svůj vrnící kolovrátek a jasně vám dají najevo: drbej! Venkovní kočky jsou logicky mnohem soběstačnější než jejich příbuzní žijící v bytech. Drápky si nabrousí o strom, na toaletu si zajdou prakticky kamkoliv, kde jde hrabat, vyskočí si, kam se jim zachce a je jim fajn. Pokud máme kočku doma, musíme jí tohle vše nějak nahradit, pokud netoužíme po rozdrbaném nábytku a pročůraných podlahách. Místo praktického i nepraktického vybavení domácnosti se tak najednou začnou v policích a na skříních objevovat kočičí dečky a pelíšky, v posledním volném koutě vyroste škrabadlo a běžně zakopáváme o ožižlané myšky, míčky a další hračky. Vše pro spokojenou a šťastnou kočku. Neboť když je spokojená kočka, jsme spokojení i my, její nadšení majitelé, kteří si někdy připadají spíš jako rodiče rozpustilého děcka. A když se kolem sebe rozhlédneme po pár letech, zjistíme, že jsme u sebe doma už vlastně na návštěvě a přestěhovali jsme se do kočičího království. Že u vás to takhle nedopadne? Tak to si buď něco nalháváte, nebo máte opravdu pevnou vůli, kterou já bohužel postrádám.


Pro nekočičího člověka musí znít nepochopitelně, proč vlastně chtít zvíře, které vám bude klidně ve čtyři ráno tancovat po obličeji, když bude mít hlad, vaše oblečení neuklizené včas do skříně bude automaticky považovat za rozestlané peřinky přichystané jen pro něj, bude ignorovat veškeré pokusy o výchovu a vysvětlování slova „nesmíš“, bude se dožadovat vaší pozornosti zrovna v ten moment, kdy budete nejvíc potřebovat pracovat nebo se věnovat čemukoli jinému, bude vám vysedávat před monitorem nebo televizí a vybere si vždy tu nejnapínavější část filmu, vaše nohy pohybující se pod peřinou pro něj budou lákavou kořistí a bude čekat na tu chvíli, kdy nepozorně vystrčíte palec zpod deky, aby do něj mohlo zatnout drápky, při jídle vás bude neustále hypnotizovat a tvářit se, jako by nejedlo nejméně měsíc, přestože právě vylízalo misku. Vážně. Proč? Asi protože pokaždé, když se na něj podíváte, zlepší se vám nálada o 100 % a máte potřebu šišlat cosi o roztomilosti, když se přijde přitulit, jste najednou nejmilovanější osoba pod sluncem a jeho vrnění je to nejlepší, co můžete poslouchat při usínání. Kočičí lásku si musí člověk zasloužit, ale můžu říct, že se to vyplatí.

A jelikož jako pravidelný odběratel novinek z Kočičího domova Sluníčko prožívám denně na dálku osudy zatím nechtěných kočiček bez rodiny a jelikož je mi jasné, že všechny si je nastěhovat domů nemůžu, doufám, že se najde i v příštím roce co nejvíc lidí, kteří budou chtít taky bydlet u své kočky a užívat si všechno více i méně příjemné, co to obnáší. A pokud patříte mezi ně, možné oceníte knížku, která by vás na nástrahy spojené se soužitím s kočičákem měla spolehlivě připravit.

Autor: Diana

30.12.2014